Paušální výdaj na dopravu u služebního vozidla: proč u právnických osob často nefunguje

28.03.2026 Milan Makový, daňový poradce

Paušální výdaj na dopravu.

Kdy lze uplatnit paušální výdaj na dopravu (4 000 Kč) a kdy ne? Rozdíly mezi DPFO a DPPO při soukromém použití služebního vozidla (§ 24 a § 28 ZDP)

Použití služebního vozidla pro soukromé účely má zásadní dopad na možnost uplatnění paušálního výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Zatímco u poplatníků DPFO lze při smíšeném použití vozidla často uplatnit paušál ve výši 4 000 Kč měsíčně, u právnických osob (DPPO) tento postup ve většině případů neobstojí. Rozhodující přitom není pouze rozsah soukromého použití, ale především to, kdo vozidlo používá.

1) Služební vozidlo a soukromé použití

Používání služebního vozidla, včetně elektromobilu, dnes patří mezi standardní situace jak u poplatníků daně z příjmů fyzických osob (DPFO), tak u poplatníků daně z příjmů právnických osob (DPPO).

Typický scénář je jednoduchý: vozidlo je využíváno pro podnikání, ale současně i pro soukromé účely – například pro cestu domů nebo běžné osobní potřeby.

Právě v tomto okamžiku však vzniká první zásadní omyl.

Intuitivní úvaha bývá následující:

„Pokud je vozidlo používáno částečně pro podnikání a částečně soukromě, použiji paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč měsíčně.“

Tato úvaha dává na první pohled smysl a opírá se o znění § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů. V praxi je však ve velké části případů nesprávná.

Důvodem je skutečnost, že zákon nerozlišuje pouze účel použití vozidla (podnikání vs. soukromé účely), ale především to, kdo vozidlo používá. Právě tento moment je rozhodující a vede k zásadně odlišnému daňovému režimu u DPFO a DPPO.

Cílem tohoto článku je proto systematicky vysvětlit:

• kdy lze uplatnit paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP,

• kdy naopak tento režim nelze použít,

• v jakých případech se uplatní § 28 odst. 6 ZDP (krácení odpisů).

  
  

Klíčovým závěrem, ke kterému se postupně dostaneme, je, že rozhodujícím faktorem není samotná existence soukromého použití vozidla, ale identita jeho uživatele ve vztahu k poplatníkovi.

2) Paušální výdaj na dopravu u služebního vozidla (§ 24

odst. 2 písm. zt) ZDP

Paušální výdaj na dopravu je upraven v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů.

Zákon stanoví, že poplatník může uplatnit:

„paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem … ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc … ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.“

Současně zákon upravuje situaci, kdy vozidlo není využíváno výlučně pro podnikání:

„Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo … pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze … uplatnit pouze část paušálního výdaje … ve výši 80 % této částky.“

(Pozn.: Pro ilustraci lze pojem „poplatník“ chápat jako konkrétní osobu, např. fyzickou osobu nebo právnickou osobu.)

V praxi to znamená:

• 5 000 Kč měsíčně při využití vozidla výlučně pro podnikání,

• 4 000 Kč měsíčně při částečném využití vozidla pro podnikání.

• 
  

Zákon současně stanoví výjimku z pojmu „přenechání jiné osobě“:

„Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty … zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.“

3) Přenechání vozidla jiné osobě: klíčová podmínka pro

paušální výdaj na dopravu

Znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP obsahuje podmínku, která je pro další posouzení zcela zásadní:

vozidlo nesmí být přenecháno k užívání jiné osobě.

Současně zákon výslovně stanoví výjimku:

za přenechání se nepovažuje použití vozidla zaměstnancem při pracovní cestě, pokud jej nevyužívá i pro soukromé účely.

(Pozn.: Každé jiné použití vozidla se za přenechání považuje, a tudíž není splněna podmínka pro použití paušálu.)

Dvě základní situace

Z hlediska aplikace tohoto ustanovení je nutné rozlišit dvě odlišné situace.

1) Zaměstnanec bez soukromého užití

Pokud zaměstnanec:

• používá vozidlo výhradně pro pracovní účely,

• a nevyužívá jej pro soukromé jízdy,

pak:

👉 nedochází k přenechání vozidla jiné osobě ve smyslu zákona, a tudíž lze § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP (paušál) použít.

2) Zaměstnanec se soukromým užitím

Pokud zaměstnanec:

• používá vozidlo nejen pro pracovní účely,

• ale i pro soukromé jízdy,

pak:

👉 výše uvedená výjimka se neuplatní,👉 a dochází k přenechání vozidla jiné osobě, a tudíž nelze § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP (paušál) použít.

Proč je tento moment rozhodující

Rozlišení mezi těmito dvěma situacemi má přímý dopad na možnost uplatnění paušálního výdaje na dopravu.

Jakmile totiž dojde k přenechání vozidla jiné osobě, není splněna jedna ze základních podmínek § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.

👉 V tomto okamžiku je nutné zásadně rozlišit, kdo je poplatníkem.

4) Služební vozidlo a paušální výdaj: rozdíl mezi DPFO a

DPPO

V návaznosti na předchozí kapitolu je zřejmé, že rozhodujícím faktorem pro další posouzení není samotná existence soukromého použití vozidla, ale především to, kdo vozidlo používá ve vztahu k poplatníkovi.

Právě zde dochází k zásadnímu rozdělení mezi:

• poplatníkem daně z příjmů fyzických osob (DPFO),

• a poplatníkem daně z příjmů právnických osob (DPPO).

  
  

4.1 Poplatník DPFO (fyzická osoba)

U fyzické osoby je situace přímá:

• poplatník a uživatel vozidla je tatáž osoba,

• vozidlo není přenecháno jiné osobě,

• poplatník jej může používat:

  • výlučně pro podnikání,

  • nebo i pro soukromé účely.

    
    

👉 z hlediska § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP:

• nedochází k přenechání jiné osobě,

• podmínka zákona je splněna,

• paušální výdaj na dopravu lze uplatnit.

  
  

👉 přechod k dalšímu důsledku:

Použití vozidla pro soukromé účely však u fyzické osoby vyvolává další daňový dopad, který řeší § 28 odst. 6 ZDP.

4.2 Poplatník DPPO (právnická osoba)

U právnické osoby je situace odlišná již na základní úrovni:

• poplatník (právnická osoba) vozidlo sám nepoužívá,

• vozidlo je vždy užíváno konkrétní fyzickou osobou, typicky:

  • zaměstnancem,

  • jednatelem.

    
    

Z hlediska aplikace zákonné výjimky je však rozhodující především postavení zaměstnance.

Z hlediska § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je nutné rozlišit, zda tato osoba využívá vozidlo i pro soukromé účely.

Zaměstnanec bez soukromého použití

Pokud zaměstnanec:

• používá vozidlo výhradně pro pracovní účely,

pak:

👉 nedochází k přenechání vozidla jiné osobě (uplatní se zákonná výjimka)

👉 důsledek:

• je splněna podmínka zákona,

• paušální výdaj na dopravu lze uplatnit.

  
  

Zaměstnanec se soukromým použitím

Pokud zaměstnanec:

• používá vozidlo i pro soukromé účely,

pak:

👉 dochází k přenechání vozidla jiné osobě ve smyslu zákona

👉 důsledek:

• není splněna podmínka § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP,

• paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit.

  
  

Shrnutí

Toto rozdělení představuje klíčový moment celé problematiky.

Zatímco u poplatníka DPFO je soukromé použití vozidla přirozenou součástí režimu paušálního výdaje na dopravu a vede pouze k úpravě daňových odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP, u poplatníka DPPO dochází k odlišnému daňovému režimu.

U právnické osoby je rozhodující, zda je vozidlo přenecháno jiné osobě a zda tato osoba vozidlo využívá i pro soukromé účely:

• pokud zaměstnanec používá vozidlo výhradně pro pracovní účely, výjimka ze zákona se uplatní a paušální výdaj na dopravu lze použít,

• pokud zaměstnanec používá vozidlo i pro soukromé účely, dochází k přenechání jiné osobě a paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit.

• 
  

Současně platí, že výjimka ze zákona je formulována ve vztahu k zaměstnanci, a nelze ji automaticky rozšiřovat na jiné osoby.

Ačkoliv je jednatel pro účely § 6 ZDP považován za zaměstnance, tuto definici nelze bez dalšího přenášet do § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Pokud tedy jednatel není zaměstnancem v pracovněprávním smyslu, je nutné vycházet z toho, že k přenechání vozidla jiné osobě dochází vždy, a paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit.

Finální věta

U právnické osoby nerozhoduje pouze existence soukromého použití, ale především právní postavení osoby, které je vozidlo přenecháno – právě tento faktor určuje, zda lze paušální výdaj na dopravu uplatnit.

5) § 28 odst. 6 ZDP v praxi: krácení odpisů u DPFO při

soukromém použití vozidla

5.1 Princip § 28 odst. 6 ZDP

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, u poplatníka DPFO může být vozidlo používáno nejen pro podnikání, ale i pro soukromé účely, aniž by tím došlo k porušení podmínek § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.

Tato skutečnost však má přímý dopad na uplatnění daňových odpisů.

Znění § 28 odst. 6 ZDP (podstata)

„Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů zahrnuje poměrná část odpisů.“

Význam ustanovení

Toto ustanovení řeší situaci, kdy:

• poplatník používá hmotný majetek,

• a tento majetek neslouží výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,

• ale i k jiným (typicky soukromým) účelům.

  
  

👉 důsledek:

• do daňových výdajů nelze zahrnout celé odpisy,

• ale pouze jejich poměrnou část odpovídající podnikatelskému využití.

  
  

Podstata pravidla

§ 28 odst. 6 ZDP tedy vychází z jednoduchého principu:

pokud poplatník používá majetek i pro soukromé účely, musí tomu odpovídat i rozsah uplatněných daňových výdajů.

Toto pravidlo je obecné a dopadá na všechny případy, kdy dochází ke smíšenému použití majetku poplatníkem.

5.2 Příklady aplikace § 28 odst. 6 ZDP

Aby byl princip § 28 odst. 6 ZDP zcela zřejmý, je vhodné jej ilustrovat na konkrétních situacích z praxe.

Příklad 1 – smíšené použití bez paušálu

Poplatník DPFO (OSVČ):

• má vozidlo zahrnuté v obchodním majetku,

• používá jej:

  • ze 70 % pro podnikání,

  • z 30 % pro soukromé účely,

• uplatňuje skutečné výdaje.

  
  

👉 výsledek:

• § 28 odst. 6 ZDP se použije,

• do daňových výdajů se zahrne 70 % odpisů.

Příklad 2 – krácený paušál 4 000 Kč

Poplatník DPFO:

• uplatňuje paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč měsíčně,

• vozidlo používá i pro soukromé účely.

  
  

👉 výsledek:

• zákon přímo stanoví, že jde o krácený paušál (80 %),

• § 28 odst. 6 ZDP se uplatní v návaznosti na tento režim,

• do daňových výdajů se zahrne 80 % odpisů.

Příklad 3 – skutečné výdaje bez paušálu (klíčový případ)

Poplatník DPFO:

• vede skutečné výdaje,

• neuplatňuje paušální výdaj na dopravu,

• vozidlo používá jak pro podnikání, tak pro soukromé účely.

  
  

👉 výsledek:

• § 28 odst. 6 ZDP se použije,

• odpisy se uplatní v poměrné výši podle skutečného využití vozidla.

  
  

Shrnutí principu

Ze všech uvedených případů vyplývá jednotné pravidlo:

U fyzické osoby se § 28 odst. 6 ZDP použije vždy, pokud poplatník používá majetek i pro soukromé účely.

6)  Soukromé použití služebního vozidla u DPPO: proč

se § 28 odst. 6 ZDP nepoužije

Po vysvětlení režimu u fyzických osob je přirozené dojít k následující úvaze:

6.1 Špatná intuice

„Pokud je vozidlo používáno i soukromě, měly by se krátit odpisy podle § 28 odst. 6 ZDP.“

Tato úvaha je logická a u poplatníků DPFO správná.U poplatníků DPPO však vede k nesprávnému závěru.

6.2 Správná kvalifikace situace

U právnické osoby je nutné vycházet z toho, kdo majetek skutečně používá.

• poplatník (DPPO) je právnická osoba,

• vozidlo používá konkrétní fyzická osoba:

  • zaměstnanec,

  • jednatel.

    
    

Pokud tato osoba využívá vozidlo i pro soukromé účely:

👉 nejde o situaci, kdy poplatník používá majetek i soukromě,

ale o situaci, kdy:

poplatník poskytuje majetek jiné osobě k užívání.

Tato kvalifikace je rozhodující pro další daňový režim.

6.3 Důsledek pro daňové posouzení

Z výše uvedeného plyne:

• § 28 odst. 6 ZDP se nepoužije,

• protože nejsou splněny jeho podmínky (nejde o použití majetku poplatníkem),

současně však:

• vzniká nepeněžní příjem podle § 6 odst. 6 ZDP,

• který je zdaněn na straně uživatele vozidla (zaměstnance nebo jednatele).

  
  

6.4 Klíčová věta

U právnické osoby nejde při soukromém použití vozidla o smíšené použití majetku poplatníkem, ale o poskytnutí majetku jiné osobě, a proto se § 28 odst. 6 ZDP nepoužije.

7) Nepeněžní příjem při soukromém použití služebního

vozidla (§ 6 odst. 6 ZDP)

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, u poplatníka DPPO se situace soukromého použití vozidla neposuzuje jako smíšené použití majetku poplatníkem, ale jako poskytnutí majetku jiné osobě.

Tato skutečnost má přímý dopad na zdanění na straně uživatele vozidla.

Právní úprava

Podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů platí, že:

• pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci motorové vozidlo k používání i pro soukromé účely,

• vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem.

  
  

Obdobně se tento režim uplatní i u jednatele, pokud mu je vozidlo poskytnuto k soukromému použití.

Výše nepeněžního příjmu

U elektromobilu je tento příjem stanoven ve výši:

👉 0,25 % vstupní ceny vozidla za každý kalendářní měsíc

Podstata zdanění

Důležité je, že:

• nepeněžní příjem nevychází z reálného rozsahu soukromých jízd,

• ale z pouhé skutečnosti, že vozidlo může být pro soukromé účely použito.

  
  

👉 jinými slovy:

pro vznik zdanění není rozhodující, zda zaměstnanec vozidlo skutečně soukromě používá, ale zda k tomu má možnost.

Význam pro celkový režim

Tento institut představuje samostatný daňový režim, který:

• řeší soukromé využití vozidla u právnické osoby,

• a nahrazuje potřebu posuzovat tuto situaci jako smíšené použití majetku poplatníkem.

Tím se uzavírá logika na straně daně z příjmů.

8) Shrnutí: rozdíly mezi DPFO a DPPO u služebního

vozidla

Pro přehlednost lze celou problematiku shrnout do následující tabulky:

	DPFO (fyzická osoba)	DPPO – zaměstnanec (bez soukromého použití)	DPPO – zaměstnanec (se soukromým použitím)	DPPO – jednatel (bez pracovního poměru)
paušální výdaj  (§ 24/2/zt)	✔️	✔️	❌	❌
§ 28 odst. 6 (krácení odpisů)	✔️	❌	❌	❌
odpisy	krácené	plné	plné	plné
nepeněžní příjem (§ 6)	❌	❌	✔️ (0,25 %)	✔️ (0,25 %)

🔍 Vysvětlení tabulky

DPFO

• poplatník = uživatel

• soukromé použití → § 28/6

  
  

   → paušál ✔️

DPPO – zaměstnanec bez soukromého použití

• uplatní se výjimka ze zákona

• nejde o přenechání

  
  

  → paušál ✔️

  
  

DPPO – zaměstnanec se soukromým použitím

• dochází k přenechání

  
  

  → paušál ❌

  
  

  → vzniká benefit (§ 6)

  
  

  → odpisy zůstávají plné

  
  

DPPO – jednatel (není zaměstnanec)

• nespadá do výjimky

  
  

  → přenechání vždy

  
  

  → paušál ❌

  
  

  → benefit ✔️

  
  

Proč je výsledek takto odlišný

Na první pohled může tabulka působit nelogicky. Ve skutečnosti však všechny rozdíly vycházejí z jediného principu:

kdo majetek používá ve vztahu k poplatníkovi

DPFO – majetek používá poplatník

U fyzické osoby:

• poplatník a uživatel vozidla je tatáž osoba,

• vozidlo není přenecháno jiné osobě,

• soukromé použití je tedy součástí činnosti poplatníka.

  
  

👉 důsledky:

• lze uplatnit paušální výdaj na dopravu,

• současně je nutné reflektovat soukromé použití krácením odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP.

DPPO – majetek používá jiná osoba

U právnické osoby:

• poplatník (právnická osoba) vozidlo sám nepoužívá,

• vozidlo je poskytováno jiné osobě (zaměstnanci, jednateli),

• soukromé použití představuje poskytnutí benefitu.

  
  

👉 důsledky:

• nelze uplatnit paušální výdaj na dopravu,

• § 28 odst. 6 ZDP se nepoužije,

• odpisy zůstávají v plné výši,

• soukromé použití je zdaněno jako nepeněžní příjem podle § 6 ZDP.

Klíčový závěr

Rozdíl mezi DPFO a DPPO tedy nespočívá v tom, zda je vozidlo používáno soukromě, ale v tom: zda majetek používá sám poplatník, nebo jiná osoba.